 |
| Libavka na podzim |
Libavka (Gaultheria) patří mezi příbuzné borůvky a brusinky
Známe přes dvě stě druhů pocházejících ze Severní i Jižní Ameriky, Asie i Oceánie, u nás se pěstuje převážně Gaultheria procumbens – libavka poléhavá. Pochází z východní části Severní Ameriky a naše zimy ji nezaskočí.
Nízké keříky (cca 15 cm) pokrývají po celý rok temně zelené oválné kožovité lístky, později mají až purpurový nádech. Kvete bílými zvonečkovými květy v červenci až srpnu. Současné odrůdy kvetou velmi dlouho a bohatě, květy spatříme ještě nyní, kdy už jsou na rostlině plody.
Čaj, sušené plody
Také plody mají bohatou násadu. Gaultheria procumbens má plody jasně červené. Jedlé bobule nezřídka vydrží na větvičkách od podzimu až do předjaří. Plody hojně používali Indiáni jako potravinu i léčivo. Obsahují převážně metylsalycilát. Mají podobné účinky jako aspirin. Dále mají malé množství olejnaté silice, která navíc přidává dezinfekční účinek (přídavek do zubních past, deodorantů, masážních gelů). Listy se kromě léčivých čajů používají i fermentované jako čaj na běžné pití. Plody se suší nebo nakládají podobně jako brusinky. Chuťově určitě nedosahují lahodnosti borůvek ani brusinek, ale vůbec se nemusíme bát o zdraví dětí.
Nejpoutavější jsou nyní plodící rostliny. Podle odrůd se liší plody velikostí a odstínem červené. Aktuální novinka Big Berry nabízí zatím největší plody (dosahují až rozměr mince 1 Kč). Nádherně kontrastují s lesklými temně zelenými listy. Průběžně kvete a dozrává. Keříky mají kompaktní, kulovitý, upravený vzhled, jsou zdravé. Tato atraktivní rostlina získala výjimečná zahradnická ocenění.
Libavka se často používá do nádob, případně jako interiérová rostlina, nejlépe snáší chladnější prostory. Vynikne i jako vánoční dekorace. Své místo si najde také ve volné zahradě. Vytváří po celý rok atraktivní vždy zelený půdní pokryv, uplatní se jako podrost listnáčů i jehličnanů, předsazuje se před dřeviny, sluší jí to v kombinaci s dalšími vřesovištními rostlinami, doplní i skalky...
Vyžaduje kyprou, kyselou, propustnou půdu s příměsí rašeliny a polostinné vlhčí stanoviště – vyhovují jí i půdy částečně písčité. Nevyhovuje jí vápník v půdě (pozor i na komposty obohacené vápníkem). Na slunci roste, ale musíme ji pečlivě hlídat před přeschnutím a doplňovat vláhu. Je mrazuvzdorná, přesto jí prospěje lehká přikrývka z chvojí, před zimou mezi rostliny nasypeme rašelinu nebo jiný lehký substrát bez vápníku. Řízky se množí v dubnu a květnu, starší silnější rostliny dělíme také. Především rostliny v nádobách pravidelně hnojíme. Používáme hnojiva bez vápníku na azalky a rododendrony.
