Jaro v přírodě je čas lásky a milování

Ptačí souboj na krmítku v zimě (jde o přežití)

V zimě jde o přežití a boj o potravu.

Půjdeme-li z jara do polí a lesů je tu živo zpěvem, cvrlikáním a hvízdáním, které se ozývá ze všech stran. Kos poletuje po parcích ve městě v zahrádkách a sotva přijde jaro, začnou se samečkové prát, jeden honí druhého za velkého křiku a jednoho teplého večera se ozve kosí zpěv.

 Jaro skončí a je ticho, příroda oněmí...snad jen ptáci probouzí den.
Koncem června přestanou ptáci zpívat, v červenci příroda oněmí stále více a v srpnu přestanou hlasy téměř docela.

Léčivé rostliny. Jarní modrá a pestrá krása na listí podzimu jaterník podléška

Jaterník podléška

Jaterník podléška je jednou z prvních na jaře kvetoucích bylin, často i pěstovaných v zahradách nebo parcích.

  Léčivá rostlina.Je léčivý, užíval se při nemocech jater a žlučníku. Pokud se lépe podíváte na jeho listy, dojde vám, jak získala tato rostlina své rodové jméno – trojlaločné listy připomínají játra a tato skutečnost také dříve předurčila, že se jaterníkem budou léčit nemoci jater. Jeho druhové jméno podléška (a jeho lidové názvy podlístka nebo podlíška) jsou zase odvozeny z toho, že tato bylina často roste pod lískami.

Jaterník podléška se řadí mezi tzv. jarní efemeroidy - vytrvalé rostliny, které vyrůstají časně na jaře ještě před olistěním stromů.
Vykvétají a zaplodí a jejich nadzemní část záhy odumírá a v létě již není patrná. Takto využijí dostatku světla, který je v lesích před olistěním.

Brusinka na zahradě. Jediný požadavek brusinek je kyselá půda. Domovinou brusinek jsou sušší, převážně jehličnaté lesy, proto jim vyhovují kyselé půdy s nízkým obsahem živin.

Plody brusinky - oblíbené jsou velkoplodé kanadské

Brusinka (Vaccinium vitis-idaea) tvoří polokeříky vysoké dvacet až třicet centimetrů, s kožovitými stále zelenými listy. Jejich pěstování je poměrně jednoduché. Jsou otužilé a daří se jim i v oblastech, které ostatním ovocným druhům již nevyhovují. Oblíbené jsou především velkoplodé kanadské brusinky.
Na zahradě je lze pěstovat na záhonech. Během krátké doby vyroste z kořenového krčku množství nových výhonků, které obrostou celý záhon a vytvoří pěkný zapojený porost. Mohou být také pěknou součástí vřesoviště.
Sazeničky zasadíme trochu hlouběji, než rostly v kontejneru. Jediný požadavek brusinek je kyselá půda. Domovinou brusinek jsou sušší, převážně jehličnaté lesy, proto jim vyhovují kyselé půdy s nízkým obsahem živin. Na přemokření reagují odumíráním nových výhonků a celých rostlin.
Brusinky můžete vysazovat po celý rok, nejvhodnějším obdobím ale zůstává jaro nebo podzim. Půda musí být nezaplevelená a obohacená rašelinou (kyselá). Nejlépe uděláte, přidáte-li do každé výsadbové jamky rašelinu pro azalky a rododendrony.
Brusinky porostou i na polostinném stanovišti, ale málo pokvetou. Volte raději slunná místa, kde se dočkáte větší úrody.
Brusinky kvetou a dozrávají ve dvou etapách.
Poprvé v květnu až červnu. 
Mezi červencem a srpnem přichází druhé, hlavní období květu. Přináší ještě větší, kvalitnější a chutnější plody, které se sklízejí od září do října.

Mayodendron igneum. Čína, Laos, Myanmar, Thajsko, Vietnam

Mayodendron igneum

Stálezelené stromy asi 15 m vysoké, kůra hladká, mladé větve s bílými lenticelami; listy 2× zpeřené, asi 60 cm dlouhé, řapíčky postranních lístků asi 5 mm, terminální řapíček asi 30 mm, lístky vejčité až vejčitě kopinaté a 8–12 × 2.5–4 cm velké, lysé, celokrajné, báze široce klínovitá, vrcholek zašpičatělý, 5–6 párů žilek; květenství 5–13květé, stopky květů 5–10 mm, kalich trubkovitý, asi 10 × 7 mm, koruna oranžovožlutá až zlatožlutá, trubkovitá, 60–70 × 15–18 mm velká, čnělky asi 6 cm; tobolky dlouze čárkovité, nící, asi 450 × 7 mm, semena vejcovitá;

  Čína, Laos, Myanmar, Thajsko, Vietnam

Ptáci zpěv používají k tomu, aby na sebe upoutali pozornost samičky

Brhlík 

Ptáci se zpěvem dorozumívají,
 mohou se upozorňovat na potravu, varovat se před nebezpečím, ale často zpěv používají například také k tomu, aby na sebe upoutali pozornost samičky.
Vědci dnes dokonce dokáží odhalit, který pták si užívá záletnictví a který je naopak své samičce věrný, a to podle délky spermií ptačích samců.

„Překvapivě si zálety dopřává většina ptačích druhů. 

Ještě před 30 lety jsme si mysleli, že tomu tak není, domnívali jsme se, že většina ptáků je monogamních. S nástupem molekulárních metod určení otcovství bylo prokázáno, že přes 70 % ptačích druhů je někdy nevěrných.
Většině lidí se ale vybaví jako příklad partnerské věrnosti labutě.
„Kupodivu o naší bílé labuti se toho ví velice málo, ale existují studie o labuti černé, to je australský druh, který mohou posluchači vidět v zoologických zahradách. U ní bylo zjištěno, že je velmi promiskuitní. Z ptáků jsou nejvíce promiskuitní pěvci, čili běžné druhy ptáků, které vidíme kolem nás: kosi, sýkory.

Výzkum začal před deseti, dvanácti lety na Šumavě, kde si vědci vyhlédli chráněného pěvce hýla rudého.

„Obecně u těch spermií platí pravidlo, že vítěz bere vše. Čili ten, kdo se první dostane k vajíčku a oplodní jej, to je vítěz. My předpokládáme mnohem silnější kompetice spermií u promiskuitních druhů, neboť tam se mnohem častěji stává, že se v jedné samici vyskytnou spermie více samců...

„Existují extrémní případy. U strnada rákosního, což je náš druh pěvce, kterého najdete u rybníků v rákosinách, u něj byla nalezena mimopárová mláďata až v 70 % hnízd čili 70 % je nevěrných.

Zdroj: radio česko Tomáš Albrecht z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Velikonoce a symbolika. Vajíčka a Legenda. Kočičky

Symboly velikonoc

Kočičky

Ježíše přijíždějícího do Jeruzaléma lidé vítali palmovými ratolestmi. Coby „posly jara“ je u nás nahradily svěcené kočičky, což jsou pučící pruty z jív. Světí se v kostelech o Květné neděli a spalují následující rok o Popeleční středě.

Velikonoční vajíčka
Pravděpodobně jako první zavedli zvyk darování vajec v období svátků jarní rovnodennosti Egypťané. Vejce se pak odpradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců,
Švédů, na Kavkaze, v Asii i u jiných národů. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let.

U nás dávaly dívky chlapcům vajíčka odměnou za šlehání a za odříkání hezké koledy. Vajíčka musela být plná a barevná. Časem se začala zdobit i prázdná vyfouknutá vejce (tzv. pouchy nebo vejdumky), která sloužila především jako dekorace. Tradice malování kraslic se v našich krajích rozvinula jako nikde jinde na světě. Nyní je zvykem koledníkům dávat i dárky a starším hlavně alkohol.

Legenda o malování vajec

Při svém putování po světě jednou přišel Ježíš se svatým Petrem do statku, kde poprosili hospodyni o kousek chleba. Nešťastná hospodyně však neměla ani skývu, ale chtěla pocestné pohostit. V tom uslyšela kdákání slepice, a tak seběhla do kurníku a našla zde vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu skořápky, ale spatřila, že byly zlaté! Každému pocestnému potom dávala vejce, avšak žádná skořápka se už ve zlato neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch dvou pocestných.

Barvení vajec

Za typické barvy pro Velikonoce se považují červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů. Koncem 19. století tyto zdroje nahradila chemie. Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. A právě červeně obarvená vejce se původně označovala za kraslice.

Přírodní barvy: 

Pomlázka a malovaná vajíčka

- žlutá: odvar z cibulových slupek (ale jen krátce); šafrán
- červená: odvar ze slupek červené cibule a octa; červené zelí nebo šťáva z červené řepy; šťáva z borůvek nebo bezinek
- světle zelená: lipový květ; kmín; šafrán
- tmavě zelená: mladé žito; voda ze špenátu; odvar z olšové kůry
- fialová: lipový květ; kmín; šafrán
- hnědá: odvar z dubové nebo olšové kůry; odvar z cibulových slupek (déle); čaj
- černá: roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků; odvar z olšové kůry
Potřeme-li hotová (obarvená a nazdobená) vajíčka špekem, jsou krásně lesklá